Smůlyplný den Někdy život stojí tak ňák za prd. Prostě smůla od rána do večera, trága, kam se podíváš. Třeba stačí jen opravit budík?
Metamorfóza Zeptej se „kdo jsem já?“ a možná uslyšíš ozvěny vnitřního hlasu. Řekne ti lecjaké, snad i velmi překvapivé věci. Metamorfóza není útěkem od sebe sama, ale přijetím mnohovrstevnatosti lidského já – proměnou skrze poznání, že i naše rozporné části patří k jednomu celku.
Pohádka Bylo nebylo, v jedné zemi se dalo spát jen s otevřenýma očima. Na střechách domů seděl strach a z oken byl slyšet jen šepot. A byla jiná země, kde se dalo klidně spát, sedět u stolu nebo jen tak jít – a nemít se čeho bát. A střechy byly krásné, jakoby veselé…
Být stínem Nikdo nepřekročíme svůj stín. A přece s ním můžeme vést debatu! Třeba o tom, jestli je všechno tak, jak je to, anebo jak se zdá?
Koloběh Podivuhodné TEĎ: je to konec, anebo začátek? V koloběhu toho, co se děje, snad po nás i něco zbyde?
Krwesaj Přichází nečekaně. Přináší nepředvídané. Překvapí. Potěší. A i když smysl zcela nedává, zůstává v paměti otisknut. Krwesaj.